Recenze

Za tak krátkou dobu, co jsem tu byla, jsem tu poznala hodné lidi, příjemné vedení a všechen personál . Přeji všem , aby tu byli stejně tak spokojení, jako já.

Moc se mi tu líbilo. Veškerý personál je moc hodný. Obědy a jídlo bylo dobré. Ráda Vaše služby zase využiji.

Bylo to tu bezva. Moc se mi tu líbilo a pokud bych potřebovala této služby, tak toho ráda využiji.

Moc se mi tady líbilo, příkladná péče všech od personálu až do hůry. Možná se ještě někdy uvidíme, když budu ovšem živa.

Ještě jednou všem moc děkuji.

Moc se mi u Vás líbí a nechce se mi domů. Všichni jste na mě hodní. A doufám, že se zase brzy uvidíme.

Děkuji celému personálu za příkladnou péči a pozornost, bylo mně tady velmi dobře a nerada odcházím.

Ještě jednou děkuji.

Byla jsem zde velice spokojená s personálem a vedením. Všem velké díky.

Byla jsem spokojená a každé mé přání bylo splněno. Velmi pohodový kolektiv. Děkuji

Po hospitalizaci v nemocnici, kde se moje maminka potloukla, jsem hledala zařízení, kde by se o ni mohli postarat. Nechodila, neoblékla se. V té době jsem nevěděla nic o odlehčovacích službách, takže pro mne Arreta byla poslední volba a záchrana. Jednání bylo velmi rychlé a maminka putovala z nemocnice rovnou sem. Když se z pobytu vracela, chodila, oblékla se, byla schopna se o sebe postarat.

Služeb Arrety od té doby využívám poměrně často. Přesto, že maminka musí třikrát týdně na dialýzu, není to žádný problém. Naposledy se o maminku starali, když měla zlomenou nohu a byla šest týdnů skoro upoutaná na lůžko. Teď opět chodí a sama se obléká.

Přes počáteční rozpaky se sem maminka těší, vždycky tu fyzicky i mentálně ožije. Je mezi lidmi, hraje tu „Člověče nezlob se“, nebo karty. Zná se s personálem, který jim vždycky připraví nějaké aktivity a chodí s nimi ven. Pokud je třeba, sestřičky z domácí péče tu zajišťují zdravotní péči. Jakýkoliv zádrhel okamžitě řeší a já jsem o všem ihned informována.

Se zaměstnanci tohoto zařízení jsem moc spokojená, ale hlavně mamka si je hodně chválí, a já mám dobrý pocit, že vždycky, když ji tu nechávám, je o ni perfektně postaráno a je nadmíru spokojená. Já bych jí takovou péči doma poskytnout nemohla, protože bych to fyzicky nezvládla. Mamka by určitě nebyla v tak dobrém stavu, v jakém je.

Mamince je 90 let. Od svých čtyřiceti je v plném invalidním důchodu Po vleklém léčení zubu se jí vytvořil hnisavý absces v mozku, následovala náročná operace hlavy, a do práce už se pak nikdy nevrátila. Ovdověla před téměř třiceti lety. Stejně dlouho bydlela v Hradeckém Domě s pečovatelskou službou Harmonie I.

V roce 2016 se jí život znovu zkomplikoval. Nejprve překonala náročnou operaci žaludku, následně v roce 2018 minerální rozvrat. V obou případech to již vypadalo, že zemře, ale nakonec se ze všech potíží dokázala s pomocí pečovatelské služby zotavit. Míra soběstačnosti se u ní ale výrazně zhoršila – pečovatelská služba už do jejího bytu docházela třikrát denně.

V únoru 2021 doma upadla a zlomila si ruku v zápěstí. Situace začala vyžadovat daleko větší rozsah péče, než byla pečovatelská služba schopna pokrýt.

V té době nás poprvé zachránila odlehčovací služba Arreta.

Maminka tu našla péči a pomoc, jakou potřebovala. Šest týdnů se sádrou, pak potřebná rehabilitace. Maminka byla spokojená a velmi se ulevilo i nám. Věděli jsme, že si nemusíme každý den dělat starosti.

Pobyt v Arretě jsme ukončili po vyčerpání maximální možné doby pobytu. Měla jsem velkou starost, kam maminku umístíme. Péči doma nejsme schopni zajistit a její stav neumožňoval návrat do Harmonie. Ani maminka se tam už vrátit nechtěla.

Rychlé řešení situace nabídla LDN v Hořicích. Netrvalo ale dlouho a začaly zoufalé telefonáty. Maminka požadovala návrat do Arrety. Podmínky v LDN jí nevyhovaly.

Když se v Arretě znovu uvolnilo místo, okamžitě jsme využili možnosti návratu. Bylo léto, maminka byla nadšena z procházek venku a výletu s opékáním buřtů. K péči neměla žádné připomínky. Byla zkrátka spokojená. Telefonáty ustaly a my jsme si na chvíli oddychli.

Na podzim bylo opět nutné řešit pobyt v jiném zařízení. Vyjednala jsem pobyt v odlehčovací službě v Chlumci nad Cidlinou, kde matka bydlela v jednolůžkovém prostorném pokoji vedle východu na terasu, kde se mohla s chodítkem procházet na čerstvém vzduchu.

Jenže – opět telefonáty! Ani tady se jí pobyt nelíbil. Když jsem přijela na návštěvu, našla jsem jí na pokoji, jak si sama prohlíží karty, aby se trochu zabavila. Pohled na ni mi vháněl do očí slzy. Chyběl jí kontakt s lidmi. Ani péče, kterou potřebuje, nebyla taková, jakou ji znala z Arrety,

Po dvou měsících jsme naštěstí opět dostaly možnost návratu do Arrety. Tady je maminka doposud. Mám velké obavy z okamžiku, kdy ji bude třeba znovu stěhovat. Máme podané žádosti o přijetí v několika domovech pro seniory, ale zatím je všechno beznadějně obsazené. Doufáme, že se nakonec povede najít mamince místo, které jí bude vyhovovat stejně jako Arreta.